Podvádíte? Nebo je to imposter syndrom?

Hned na začátku zkuste odpovědět na následujících několik otázek:

  1. Přikládáte své úspěchy u zkoušek pouze štěstí na „dobrou otázku“?
  2. Nevěříte si a myslíte si o sobě, že jste málo schopní?
  3. Jste přesvědčeni, že jakákoliv pochvala je nezasloužená?
  4. Nedokážete přijmout ocenění své práce?
  5. Myslíte si, že kolegové určitě zvládají stejnou situaci daleko lépe než vy?
  6. Bojíte se, že na vaši „neschopnost“ ostatní brzy přijdou?
  7. Snažíte se prokrastinovat svou práci, aby k tomu nedošlo?
  8. Minimální kritika je pro vás důkazem o vlastní nekompetentnosti?

Pokud vás trápí tyto pocity, vězte, že se může jednat o tzv. imposter syndrom, laicky zvaný také syndrom podvodníka. Podle svého přesvědčení podvádíte, když vás ostatní mají za schopného studenta nebo zaměstnance. A nevyhnutelně se blíží okamžik, kdy vaši učitelé, kolegové nebo zaměstnavatelé přijdou na to, že nejste tak dobrý, jak se zdá. Jste ve stresu a žaludek vám svírá úzkost a strach z prozrazení vašeho „podvodu“.

Dá se takovým pocitům vůbec vyhnout? Jde se proti nim obrnit už v zárodku nebo jsou v nás jejich predispozice zakódovány a my nemáme šanci jim uniknout? Můžeme si vůči nim vybudovat odolnost? Věříme, že se resilience (odolnost) vůči vlastnímu sebepodceňování se dá vypěstovat. 

9 rad, jak si vybudovat resilienci (odolnost) vůči sebepodceňování

1.   Pokuste se odlišit vaše objektivní výsledky ve studiu nebo v práci a pouhé představy o nich. Pomůže vám to uvědomit si své vlastní kvality. I to, že při stejně vynaložené píli jako ostatní můžete dosáhnout stejného nebo dokonce lepšího cíle i vy.

2.  Každý vyniká v něčem jiném. Každý pracuje nebo studuje jiným tempem a jiným způsobem. Neporovnávejte se s ostatními.

3.   Neshazujte veřejně ani sami před sebou své úspěchy – pochvalte se, i když na začátku třeba jen v soukromí.

4.   Každý úspěch si zdokumentujte. A vracejte se k nim ve slabších chvilkách.

5.   Případný neúspěch berte jako odrazový můstek pro další růst. Každý dělá chyby. Učí nás, v čem se můžeme zlepšit.

6.   Relaxujte. Pohyb, kniha, jóga, setkání s přáteli, pohodový run s oblíbenou hudbou na uších… Je tolik možností, jak nechat mysl odpočinout.

7.   Uvědomte si, že zdravý růst není to samé jako perfekcionismus. Nikdo není dokonalý – ani vy ne. A je to přirozené. Tak od sebe nečekejte 1 000 %.

8.   Svěřte se se svými pocity někomu, komu věříte a budete jim věřit i jeho zpětnou vazbu. Ať už rodině, přátelům nebo profesionálům.

9.   A nakonec pamatujte, že imposter syndrom je druhem úzkostné poruchy a jako takový se dá odborně léčit. Nikdy v ničem nejste sami.

Pokud se skutečně necítíte bezpečně v případě hodnocení vašich chyb kolegy nebo nadřízenými, může to být i toxickým pracovním prostředím nebo nedostatečnou firemní kulturou v oblasti psychologického bezpečí. Tomu se NEWTON věnuje na stránce #feelsafe



Tomáš Studeník: Neberte se příliš vážně. Nakonec všichni zemřeme.

Český inovátor a podnikatel, účastník panelové diskuze po přednášce Amy C. Edmondson.Tomáš Studeník sdílí svou cestu a filozofii poučení se z neúspěchu. Studenik jako průkopník Prague's FuckUp Nights zdůrazňuje důležitost neúspěchu v osobní i profesní sféře k podpoře inovací a odolnosti.

Amy Edmondson: „Většina z nás potřebuje k neúspěchu herní příručku“

Rozhovor s Amy C. Edmondson, profesorkou z Harvardu, ukazuje správnou cestu při práci s chybami. Prostřednictvím podpory prostředí, kde je selhání součástí procesu učení, mohou jednotlivci a týmy pěstovat růstové myšlení, které je nezbytné pro dlouhodobý úspěch v akademické sféře, podnikání i mimo něj. Nebojme se selhávat!

Najděte smysl života s IKIGAI

Stará japonská filosofie propojuje 4 oblasti života tak, aby byl vyvážený, úspěšný a spokojený. Naučte se tyto principy a štěstí na sebe nenechá dlouho čekat.