Jak poznat toxické pracovní prostředí?

Představa, že zítra musíte znovu do práce, vás děsí? Možná pracujete v toxickém pracovním prostředí? A věděli jste, že práce v takovém prostředí může mít dopady na vaše duševní i fyzické zdraví?
Často je velmi těžké si přiznat, že pracujete v toxickém prostředí, natož ho na první dobrou rozpoznat. Každý má někdy špatné pondělí, náročný týden, nebo dokonce měsíc. Tak už to v práci bývá a všichni jsme se s tím minimálně jednou setkali. Pokud se to ale opakuje neustále a bez přestávky a je to ještě doplněno o úzkostlivé pocity, pocity strachu, dost pravděpodobně to identifikuje nezdravé pracovní prostředí. V anonymním dotazníku jsme se zeptali několika studentů, zda mají s něčím takovým zkušenost.

Čeho byste si tedy měli všímat?

Komunikace

„Setkala jsem se s tím, že mi nebyly předávány podstatné informace,“ popisuje jedna ze studentek NEWTON University. Komunikace je v toxickém pracovním prostředí neefektivní, protože toxické kultury snižují důvěru, která k neefektivnosti vede. Zaměstnanci často bojují s pocitem, že jim někdo lže a zatajuje důležité informace. „Já jsem se setkala s úmyslným zatajováním informací anebo dokonce chybně sdělovanými informacemi,“ přidává se další. Pravidelné jsou nezdravé konflikty místo diskusí a nedorozumění se spíše rozplývají, než aby se řešila. Zaměstnanci mají strach se ozvat, podělit se o své nápady, vznést obavy nebo námitky. To může vést ke zpomalení profesního růstu a vyhoření.

Vylučující skupinky

Tyto skupinky se uzavírají a izolují některé členy. Neformální čas tráví spolu. „Sama jsem se setkala se žárlivostí a šikanou ze strany kolegyň,“ popisuje studentka svoji zkušenost s toxickým pracovním prostředím. K tomu patří šeptání a pomluvy a samozřejmě nezájem skupiny o někoho jiného, pokud tedy nejde o drby a drama. „Manager mého týmu mi dělal sexuální návrhy, ač jsem se velmi dobře znala s jeho partnerkou. Když jsem jeho partnerce řekla, co se děje, protože jsme byly kamarádky, byla jsem vyhozena ze společnosti a všichni z týmu se se mnou přestali bavit,“ přidává svou zkušenost další ze studentek. „U nás docházelo k vytváření nepravdivých pomluv od určitých skupin pracovníků. Chovali se vůči ostatním opovržlivě,“ popisuje další.

Špatné vedení

Takové vedení může proniknout do každého vlákna organizace. Šéf, který neustále opravuje, podkopává vaše rozhodnutí a nedovolí vám dělat vaši práci. Další, který zase hází neustále chyby na někoho jiného. Dále pak třeba šéf, který ani neví, jak se jmenujete. „Já osobně jsem se setkal s managementem naprosto odtrhnutým od lidí. Brali nás jen jako nástroje k dosahování vysokých čísel. Úplně ignorovali lidi jako lidské bytosti,“ vysvětluje student. Nepříjemné prostředí si vyzkoušela i jedna ze studentek. „Všem jsem byla ukradená. Otravovalo je, když jsem potřebovala pomoct a učení nových věcí nepřipadalo v úvahu,“ popisuje svoji zkušenost.

Neexistující work life balance

Rovnováha je nezbytná pro přežití. Pokud musíte být neustále v pohotovosti, je to toxické. Pokud po vás šéf chce odpovědi na mail o víkendu, je to toxické. „Já osobně jsem se setkal s tím, že nám šéf posílal zprávy pozdě v noci s urgentní prosbou, že to musí být brzy ráno hotové. Absolutně nerespektovali osobní prostor. Byla nutnost pracovat přes víkendy, ve dne v noci. Jediná náplň života byla práce, a to ještě za směšné peníze,“ vysvětluje jeden ze studentů.

Duševní zdraví

Pro odpočinek není v takovém pracovním prostředí prostor. Dost často mezi zaměstnanci probíhá taktická nebo explicitní šikana. Zaměstnanci vykazují známky stresu nebo deprese a běžný je také nedostatek motivace. Často odvádějí méně kvalitní práci, méně se angažují, mají nižší morálku a motivaci, jsou apatičtí. V práci začínají později a dříve chodí domů, jsou více ohroženi vyhořením. Nespokojenost se svou prací, firmou dost často směřuje k celkové nespokojenosti se životem. Nemotivování a nespokojení zaměstnanci vás buď stáhnou sebou, nebo budete muset dělat jejich práci za ně.

Kultura

S lidmi se zachází nespravedlivě. „Já se u nás setkal s dvojím metrem na zaměstnance dle jejich oblíbenosti a k tomu také nepřiměřené finanční ohodnocení,“ popisuje jeden ze studentů. Další pak přidává „úkolování pouze některých pracovníků a nízké až žádné pracovní požadavky na oblíbené pracovníky.“ Zaměstnanci se cítí nedoceněni a často se chovají tak, jako by byli v ohrožení. Zatímco pomluvy jsou denním chlebem, vědomí kontroly nad svými kroky, možnost se svobodně rozhodovat nebo něco cokoliv měnit nepřipadají v úvahu.
Ne vždy je jasně definováno, kdo je za práci zodpovědný. Lidé se bojí ptát a týmy proti sobě bojují, místo aby spolupracovaly. Výjimkou nejsou ani nereálné představy o výkonnosti, iracionální chování šéfů nebo vysoká fluktuace zaměstnanců.

Jak se v toxické společnosti orientovat nebo jak z ní odejít?

  • Zvažte své možnosti. Zůstat a zorientovat se, nebo odejít? Možná to zní jako snadná volba, ale může se stát, že budete muset zůstat nějakou dobu i přes to, že chcete odejít.
  • Zabývejte se místem konfliktu. Jde o krátkodobější nástroj, ale může přinést zásadní úlevu při plánování dalších kroků.
  • Zeptejte se sami sebe, kdo vám může pomoci. Ve firmách často existují schránky důvěry. Obraťte se na vaše personální oddělení. Nebo najděte někoho, kdo se cítí stejně jako vy. Navzájem si budete hlídat záda, sdílet svoje zkušenosti a podporovat se.
  • Buďte k sobě laskaví.
  • Terapie a sebereflexe. Vedou nás k sebeuvědomění a jsou důležitým nástrojem při zvládání stresových situací.
  • Udělejte po práci něco, co vám pomůže zbavit se stresu. Klíčem je ujistit se, že žijete plnohodnotný život mimo práci.
  • Dokumentujte vše, co děláte. Ukládejte si maily. Vše si zapisujte. To vám zajistí důkazy, pokud budete podávat stížnost.
  • Naplánujte odchod. Snažte si hledat novou práci. To vám pomůže zůstat pozitivní, pokud se věci zhorší.

Nejvýkonnější firmy mají jedno společné: psychologické bezpečí. To, které se s toxickým pracovním prostředím vytrácí. Toxická kultura je také nepřítelem inovací a kreativity. Napravit toxické pracovní prostředí je dost těžké, ale ne nemožné. HR by se mělo ptát, spolupracovat se zaměstnanci, diskutovat se všemi stranami, šířit pravidla a normy týkající se šikany a diskriminace. Zaměstnanci se taky musí snažit. Náprava vyžaduje hodně času, zdrojů a aktivní zapojení všech.

X-tream Management mi ukázal, že mé limity jsou flexibilní

Jak prožívala rektorka Anna Plechatá Krausová zátěž výcviku X-tream Management? Kam ji to posunulo, a co ji to dalo? Přečtete si v rozhovoru.

Slyšíte v kolektivu vyjádření nesouhlasu? Gratuluji!

Co si myslí o přednášce Amy C. Edmondson a psychologickém bezpečí Kateřina Cakin. Proč je jí to téma blízké? A jaké jsou novinky v nabídce NEWTONu?

Rady šprtky: Jak se připravit na velkou zkoušku

Přečtěte si 11 dobrých rad, jak se připravit na důležitou zkoušku. Jděte na to vědecky podle zkušené šprtky, a určitě ji uděláte.