Ludmila Navrátilová: Udržitelnost je sexy a značky na ní točí hodně peněz

V posledních letech udržitelnost zaznamenala rostoucí podporu a stále více značek volí udržitelnější přístup ke svému podnikání. Co ale udržitelné podnikání znamená? Podle Ludmily Navrátilové jde o „smysluplné podnikání, které má šanci na budoucnost. Dívá se nejen hodně dopředu, jaký bude mít dopad na životní prostředí, ale řeší i etickou stránku, včetně toho, jak pracujeme se svými zaměstnanci a jak si vážíme jejich práce.“ Do udržitelnosti spadá i slow fashion. 

Spisovatelka Tatiana Schlossbergová v článku v New York Times nazvaném „Jak rychlá móda ničí planetu“ uvedla:  „Více než 60 % textilních vláken jsou nyní syntetická vlákna získaná z fosilních paliv, takže pokud naše oblečení skončí na skládce (asi 85  %  procent textilního odpadu ve Spojených státech jde na skládky nebo je spáleno), nebude se rozkládat.“

Jak poznat udržitelný brand? 

I přesto, že se osvěta v oblasti fast a slow fashion šíří, je často těžké rozklíčovat, odkud produkty pochází a jak byly vyrobeny. Firmy často používají greenwashing. „Je určitě důležité zajímat se o původ samotné značky. Kde se jejich produkty vyrábí, jaké jsou jejich hodnoty nebo odkud dováží materiály. Je také určitě důležité kriticky přemýšlet nad tím, jakým způsobem se značka prezentuje a zda se to právě s jejími hodnotami shoduje,“ vysvětluje Anežka Jizbová, majitelka značky Cameronni, která se specializuje na šití dámských obleků na míru.

I Tereza Vurbsová z Bellou, která se zaměřuje na výrobu produktů z bio a eko materiálů, popisuje možnosti, jak udržitelný brand odhalit. „Existují aplikace, ve kterých si vyhledáte, jak si vede určitá světová značka s udržitelností. Já ráda používám aplikace Good on You, nebo EWG’s Skin Deep. Pokud značka ráda zveřejňuje své zdroje materiálu, původ produktu, místa výroby a další informace, nemá co skrývat. V České republice tomu napomáhá stránka Czech design, Dyzajnmarket, Biooo a jiné obchody, veletrhy či webové stránky,“ popisuje Tereza.

Je český trh připravený na udržitelné podnikání a slow brandy? 

Český trh se stává více a více připraveným na udržitelné podnikání a slow brandy se dostávají do popředí. „Můžeme to vidět na růstu nejen českých značek v tomto odvětví, ale i vymezení spotřebitelů, kteří nechtějí nakupovat fast fashion i z důvodu, že nechtějí nosit stejné oblečení jako ostatní, nebo proto, že střihy a materiály jsou nevyhovující. Kupce slow fashion najdeme často v uvědomělejší generaci s vyšším rozpočtem na péči o sebe – zejména generaci X a Y, tzn. zákazníky zhruba 30+, popisuje Ludmila Navrátilová.

I brand BEKBEK, který se zaměřuje na prodej batohů z upcyklovaných materiálů, potvrzuje tuto skutečnost. „Zákazníci se opravdu hodně zajímají o detaily výrobku, jaká za ním stojí myšlenka a jaký je jeho původ,“ potvrzuje zakladatelka Eva Mauthnerová. „Lokálních značek přibývá a uvědomělejších zákazníků taky. Specificky u nás v Cameronni je typickým koncovým zákazníkem žena ve věku 28-50 let pohybující se ve středním a vyšším managementu,“ dodává Anežka Jizbová.

Jak být víc udržitelný

Nechci oblečení ze sekáče a výrobky od lokálních a udržitelných značek jsou pro mě drahé. Mám nějakou další možnost, jak žít udržitelně? U udržitelných značek koncové zákazníky často odradí vysoká cena. Ta má ale opodstatněný význam. Podle Anežky Jizbové lze vysoké ceny u lokálních značek odůvodnit dvěma způsoby. „Za prvé je mnoho lokálních značek, ale málo lidí, kteří jsou schopni oděv nadesignovat, zkonstruovat a následně sešít.

Někteří mají čekací listiny i na měsíce dopředu, a tudíž vysoká poptávka po lidech, kterých je jako šafránu, zvedá cenu práce. Druhým důvodem je nedostačující znalost cílovky značky a prakticky žádná forma validace produktů, což vede k tomu, že musí držet vysoké ceny, jelikož jinak by se značka sama o sobě nebyla schopna uživit (kousky jsou např. příliš extravagantní na každodenní nošení),“ vysvětluje.

Udržitelnost je především investice 

Ceny mohou být trochu vyšší, ale většinou jde o investici na dlouhou dobu. Nekoupím si deset triček z kolekce za nižší cenu, které mohu po roce vyhodit, ale jedno dražší, které mi vydrží léta. „Žít slow není záležitost, kterou vyřešíme ze dne na den. S tímto moc pěkně pracuje propagátorka pomalé módy Kamila Boudová. Nejedná se totiž pouze o to, co nosíme, ale jak přemýšlíme (pomalu) o sobě samých, jak moc jsme v klidu, kam zaměřujeme naši pozornost, kolika věcmi a lidmi se chceme obklopovat,“ popisuje Ludmila Navrátilová.

„Pokud bychom se bavili čistě o módním průmyslu, velmi doporučuji chodit na lokální veletrhy se značkami od českých inspirativních designérů. U nás je jich v průběhu roku mnoho,“ doporučuje Anežka Jizbová z Cameronni. „Mohu začít tak, že si budu kupovat méně oblečení a více „basic kousků“, které snadno sladím s více styly. Navíc mohu volit z kvalitnějších materiálů, které obsahují více bavlny, nebo třeba lnu než polyesteru,“ doplňuje Tereza Vurbsová.

Slow fashion & budoucnost módy v rukou influencerů

Jeden z důvodů, proč se stále rozvíjí fast fashion, jsou influenceři. V oblasti módy jsou velkým hráčem, protože mají obrovský vliv na své sledující, kteří jim často bezmezně důvěřují a následují je. Odvětví fast fashion by bez sociálních sítí určitě nebylo tak lukrativní, jak je. Influenceři jsou totiž často pro svoje sledující vzorem, který chtějí napodobit. „Myslím si, o nich to stejné jako o devadesátkových show, které se objevily na českých komerčních televizích. Bylo to trendy, všechno nablýskané, ale bez obsahu. Takže i pro mě influenceři velmi často nemají přesah. Byznysově a marketingově to ale funguje, zatím,“ říká Ludmila Navrátilová.

Fast fashion podporují hauly

Každý z vás už určitě někdy slyšel slovo haul. Jde o jeden ze způsobů, jak sociální média přispívají ke zvyšování spotřeby fast fashion. Jsou to videa influencerů, kteří se svými sledujícími sdílí obrovské množství oblečení, které si právě nakoupili. Oblečení na každé roční období, na dovolenou v horách nebo u moře, na jarní prázdniny nebo na víkendový výlet. Mezi jeden z nejrozšířenějších trendů na sociálních sítích se řadí fenomén Shein. Jde o společnost, která kromě toho, že produkuje obrovské množství fast fashion produktů, má také každý kousek pečlivě zabalený do plastu. Mezi fast fashion patří také třeba společnosti H&M, Zara, Bershka a další. U nich však nejde o tak velké objemy, protože jejich produkty bývají podstatně dražší než produkty Shein.

Člověk má po zhlédnutí okamžitě pocit, že věci z videa nutně potřebuje. Influenceři pak získávají peníze od značek a jejich sledující zase uspokojení z toho, že se drží toho, co je populární a jsou trendy. „Důležité je umět se vrátit sám k sobě. Nosit oblečení, ve kterém se cítím dobře já sama, protože je to moje druhá kůže. Zároveň žít naplněný život – v práci, ve vztazích a volnočasových aktivitách, které mi dávají smysl. Nedělat věci proto, že musím, ale dělat to, co mě vyživuje a je v souladu s mými hodnotami. Věřím, že když se ze svého života budete každý den takto radovat, influenceři, v tomto hezkém slova smyslu, nebudou mít ve vašem životě moc prostoru,“ uvádí Ludmila Navrátilová.

Svítá na lepší zítřky 

Stejně jako je na vzestupu slow fashion a udržitelnost, jsou na vzestupu také influenceři, kteří tyto směry podporují a propagují. Je možné být influencerem, mít udržitelné hodnoty a propagovat pouze produkty a značky, které jsou v souladu s těmito hodnotami. „Influenceři podporující fast fashion jsou stále lidé, kteří jsou za svoji práci placení a nejspíše je etická stránka věci nezajímá natolik, nicméně i přesto mám dojem, že na české scéně se u valné většiny lidí s dosahem propaguje udržitelná móda – nebo možná žiji v bublině,“ dodává Anežka Jizbová, která stejně jako zmíněné studentky prošla NEWTON Business Acceleratorem. Doufáme, že Anežka opravdu v bublině nežije, a i tato stránka věci se dává postupně na ten správný směr.

Tip od Ludmily Navrátilové, jak se chovat více udržitelně:

 „Určitě je super revize šatníku, práce s tím, co mám, rozdělení na roční sezóny, pravidelný úklid šatníku a péče o oblečení. Ráda si něco nechám přešít, opravit nebo daruji kamarádce. Nemusí to nutně být jen nakupování. A když ano, tak doporučuji sledovat menší začínající tvůrce, kteří svůj brand teprve staví a cena je dostupná. Velká rada k nákupu oblečení – nenakupujme jen proto, že si chceme zlepšit náladu nebo protože se nám zrovna něco povedlo. Vyfoťme se v tom, uložme screenshot z e-shopu a nechme v naší spotřebitelské mysli nákup uzrát,“ říká Ludmila Navrátilová.

Iniciací, které záleží na udržitelném podnikání je i soutěž Český Goodwill, kde můžete hlasovat až 30. června 2023 pro svoji oblíbenou firmu. Třeba tu z NEWTONU

Patříme do kategorie bláznů: říká andělský investor Michal Tesař z NUAF

Rozhovor se spoluzakladatelem NEWTON University Angel Fund Michalem Tesařem o investování do start upů, o tom, proč se jim říká blázni, a o podpoře začínajících projektů až půl milionem korun.

Tomáš Studeník: Neberte se příliš vážně. Nakonec všichni zemřeme.

Český inovátor a podnikatel, účastník panelové diskuze po přednášce Amy C. Edmondson.Tomáš Studeník sdílí svou cestu a filozofii poučení se z neúspěchu. Studenik jako průkopník Prague's FuckUp Nights zdůrazňuje důležitost neúspěchu v osobní i profesní sféře k podpoře inovací a odolnosti.

Amy Edmondson: „Většina z nás potřebuje k neúspěchu herní příručku“

Rozhovor s Amy C. Edmondson, profesorkou z Harvardu, ukazuje správnou cestu při práci s chybami. Prostřednictvím podpory prostředí, kde je selhání součástí procesu učení, mohou jednotlivci a týmy pěstovat růstové myšlení, které je nezbytné pro dlouhodobý úspěch v akademické sféře, podnikání i mimo něj. Nebojme se selhávat!