Kluci se divili, že umím řídit. Na TikToku chci bořit stereotypy

Sebastian Šlechta ve svém podcastu NEWTON Talks vyzpovídal Zuzku Zvěřovou, absolventku NEWTON University, zakladatelku společnosti Jedlý kelímek , projektovou manažerku v TikTokuj.cz a především úspěšnou influencerku. Jak se Zuzka Zvěřová dostala ke svým 354  tisícům sledujících na Tik Toku a necelých 30 tisíci na IG? A proč má influencer velkou zodpovědnost? 

Jednoduše jsem sledovala, co lidi baví a co ne

„K TikToku jsem dostala náhodou. Dělala jsem v Jedlém kelímku a  kamarád mi doporučil, ať zkusím TikTok, že je super na propagaci. No a postupně jsem se od propagace kelímků dostala ke skečům, protože mě jednoduše baví hraní.“ Zuzka Zvěřová zpočátku neměla žádný jednotný koncept. Měla štěstí, že TikTok chytla v začátku, kdy tam nebylo tolik uživatelů a jednoduše si řekla, že je zahltí. „Nahrávala jsem asi půl rok čtyři videa denně a tím jsem pořád vyskakovala ve „for you““ .  Nestudovala algoritmus, dělala to intuitivně. Sledovala prostě, co lidi baví a co ne. 

„Ujel mi třeba vlak a musela jsem čekat čtyři hodiny na nádraží a tak jsem natočila skeč a lidi to milovali. Pochopila jsem, že to je ta cesta. Příběhy z reality.“  Zuzka Zvěřová píše totiž i povídky a knihy, proto ví, jak je pro lidi příběh důležitý. „Během publikování videí jsem taky poznala, že lidi chtějí koncept, aby věděli, na co se mají těšit a co ode mě čekat. Musíte splnit očekávání lidí a mít rezervu, kdyby se videa nechytla, vždycky mám tak dvě v zásobě.“

Temná stránka socek: hejtři a vyhoření

Samozřejmě že ne všechno je tak růžové. Sociální sítě mají i svou temnou stránku. Lidi toho čekají moc, chtějí to často a vy musíte plnit jejich očekávání. Jak se Zuzka vypořádává s tímto?  „Zpočátku jsem to brala jen pro zábavu. Můj svět byly firma, TikTok, škola – fakt jsem jela. Ale po tom půl roce už jsem se cítila trochu vyhořelá a potřeboval jsem změnit styl, ale lidi to nenesli nejlíp. Psali mi: Proč nevydáváš? To k nám není fér. Je to závazek, ale snažím si uvědomit si, že tu mám i jiné povinnosti a také, že  život není jen o povinnosti.“ K darkside socek patří hejtři. A každý influencer se s nimi musí vypořádat. Berou vám energii, podkopávají sebevědomí jen svou negativní energii. Ve skutečnosti nejsou schopni konstruktivní kritiky, jejich cílem je ublížit a získat lajky od ostatních hejtrů. 

 „Ze začátku jsem se cítila špatně, ale pak jsem si uvědomila, že dělám něco, co mě baví a něco, co může lidi poučit. Zabývám se ve svých videích tématy, jako jsou bulimie, anorexie, sebepoškozování, kyberšikana. Chci, aby to byla zábava i poučení. Zatímco já vystupuju sama za sebe, hejtr se schová pod přezdívku. Není zdaleka tam, kde jsem já. Nedokáže komunikovat, není dospělá osoba. Je to jeho problém, ne můj.“ 

 Zuzka chce zároveň apelovat na své followery, aby se nebáli vystoupit ze stereotypů.  „Když jsem získala v osmnácti řidičák, kluci se divili, že umím řídit. Objela jsem sama v autě dvacet zemí a co? Často poslouchám, že holky říkají, že něco nezvládnou, protože jsou holky. Nechci, aby byli lidi limitovaní jen proto, že se nějak narodili. Myslím, že člověk může zvládnout všechno svou pílí, chutí se učit. Vlastně i když jsem zakládala firmu, měla jsem tu motivaci, že i holka dokáže založit fungující byznys.“  

Co dalo Zuzce podnikání v Jedlém kelímku? A proč si myslela, že dokáže všechno? Poslechněte si celý rozhovor.