Každý konflikt se dá spočítat, tvrdí Prof. Roberto Serrano

Roberto Serrano, profesor ekonomie na Brown University, přivezl své odborné znalosti v oblasti teorie her na NEWTON University. Jeho nedávná přednáška odhalila složitou dynamiku vytváření a fungování koalic mezi různými hráči, ať už jde o národy, korporace nebo jednotlivce. Pokud jste si jeho přednášku nechali ujít, podělíme se s vámi o jeho myšlenky v rozhovoru, který NEWTONu poskytl. A vyzpovídali jsme i Doc. RNDr. Miroslava Kureše, Ph.D., který k nám pana profesora pozval a sám je velkým fanouškem teorie her.

Profesore Serrano, děkuji, že jste si udělal čas na zodpovězení několika otázek pro NEWTON Today. Mohl byste stručně vysvětlit, co je teorie kooperativních her a jak se liší od teorie nekooperativních her?

V teorii nekooperativních her jednotliví hráči proti sobě vedou strategii. Dohody, které uzavřou, proto musí být jednoznačné. V teorii kooperativních her jsou aktéry koalice nebo skupiny hráčů, kteří mohou podepisovat závazné dohody a snažit se pochopit podmínky, za kterých je spolupráce možná nebo výhodná.

Hraje teorie kooperativních her roli v dnešním ekonomickém prostředí? Existují nějaké příklady ze skutečného světa, které byste mohl sdílet?

Absolutně. Například celá teorie párování, navržená tak, aby přiřazovala například dárce ledvin k pacientům, je ilustrací kooperativního myšlení s identifikací koaličně stabilních základů.

Jak se teorie kooperativních her uplatňuje v tržním prostředí? Existují nějaké příklady průmyslových odvětví nebo korporací, které používají kooperativní herní teoretické koncepty k dosažení vzájemně výhodných dohod?

Jistě, můžete si představit ekonomiku jako společné úsilí mezi různými zúčastněnými stranami. Existuje důležité spojení mezi různými koncepty kooperativních řešení a konkurenční tržní rovnováhou.

Jak je teorie kooperativních her aplikována v politických scénářích? Používá se při sestavování politických koalic nebo volebních systémů?

Ano, přesně tak. V politice je teorie her poměrně často využívána. 

Existují případy, kdy teorie kooperativních her ovlivnila tvorbu politiky nebo mezinárodní diplomacii?

S tímto přístupem lze studovat například jakýkoliv mezinárodní konflikt, alespoň abychom pochopili, co se od něj může nebo nemůže očekávat, tedy v případě, že jsou hráči racionální.

Jaké zdroje byste doporučili studentům, kteří se chtějí ponořit hlouběji do teorie kooperativních her?

Je toho mnoho, ale mým oblíbeným doporučením by byla krásná kniha od Moulina s názvem „Kooperativní mikroekonomie“. V roce 2009 jsem také napsal článek o průzkumu „Kooperativní hry: Core and Shapley Value“, který je k nalezení na mých webových stránkách.

A na závěr, jaký je podle vás hlavní tahák, který si účastníci odnesli z vaší přednášky na NEWTON University?

Tato kooperativní teorie her poskytuje zajímavou sadu nástrojů pro analýzu, která doplňuje další nástroje, které studenti mohli vidět, jako je teorie nekooperativních her, teorie rozhodování nebo mikroekonomie.

A jak jsme slíbili, pohovořili jsme o tématu s panem docentem Kurešem, který nám do problematiky terorie her vnesl trochu více světla.

Jaký je Váš vztah k teorii her?

Mám rád matematické teorie obecně. Proniknout formalismem, tedy tou matematikou
plnou písmenek, bývá zpočátku dřina, ale pak se otevře nádherný svět. Teorie her
obvykle začíná vězňovým dilematem: policie nemá dostatek důkazů k hlavnímu
zločinu, a tak vyzývá dva zadržené ke spolupráci. Pokud nikdo z nich nebude
spolupracovat, dostanou trest 1 rok vězení za drobné delikty. Pokud oba budou
spolupracovat a zradí svého druha, trest bude pro oba 2 roky. A pokud zradí jen
jeden a druhý bude mlčet, tak ten spolupracující bude okamžitě propuštěn na
svobodu a ten druhý dostane trest 3 roky vězení. Tohle je možné si znázornit do
tabulky a dumat nad nejlepší strategií. A od tabulek je už jen skok k maticím. Líbí se
mi použití matic, aplikace lineární algebry. Teorie her je skvělou ukázkou toho, jak
matice výhodně používat.

Proč právě profesor Serrano jako expert?

Letošní pozvání vycházelo z mého asi osm let starého kontaktu s ním. Zaúřadovala i
náhoda, profesor Serrano letos přijel do Evropy a jeho pražské přednášce
předcházela přednáška v Berlíně. Jako vědec je Roberto Serrano
neoddiskutovatelnou autoritou, jeho práce vycházejí v nejprestižnějších časopisech a
počet jejich citací se v některých případech počítá na stovky. Ale neméně důležité
jsou jeho schopnosti předávat vědomosti dál, učit. Potvrzuje, že přístupné umí
vysvětlit problém jen ten, kdo mu hluboce rozumí. Myslím, že to se potvrdilo i na
NEWTONu.

Jaký máte pocit z přednášky na NEWTONu? 

Ten nejlepší. V hlavní roli byl samozřejmě přednášející, ale i organizace celé akce se
povedla a posluchači byli pozorní a vstřícní. Když dojde k naladění obecenstva na
stejnou vlnu s mluvčím, tak to zajiskří. Neverbálně. A k tomu došlo. Proto jsou a
budou živé přednášky nenahraditelné.

V čem může být teorie her zajímavá pro naše studenty?

Moc dobrá otázka. Přednáška profesora Serrana by totiž pro nás všechny mohla být
zajímavým impulsem. Myslím, že bychom měli o výuce teorie her uvažovat, a že
cílem by měla být podpora manažerského rozhodování. Rozhodování, decision
making, se opírá o řadu faktorů: zhodnocování minulého užitku, statistiku, ale i
psychologii a subjektivní citlivost na nejrůznější vlivy. Teorie her zde představuje tu
racionalizovatelnou složku rozhodování. Umím si proto představit předmět nazvaný
například Management Game Theory. Názor studentů by byl  jistě zajímavý. Přece
jen, matematika je trochu vzpíráním. Intelektuálním. Ale ta forma potom stojí za to.

Abychom byli trochu konkrétní, můžete uvést nějaký příklad ze života, kde se dá
teorie her aplikovat nebo byla aplikována?

Můžu třeba zmínit rozhodování v oligopolu. Osoby s rozhodovací pravomocí musí
vybírat strategie s přihlédnutím k reakcím svých soupeřů, které nemohou s jistotou
vědět předem. Mezi taková rozhodování, která má oligopol k dispozici, patří
stanovení cen, marketingové strategie a strategie vývoje produktů. Představme si
třeba farmaceutický oligopol, kde se jeden výrobce rozhodne snížit cenu antibiotik, a
navíc ještě většinu svých investic začne orientovat do vývoje antibiotik nové
generace. Jak zareagují ostatní firmy? Mají toto rozhodnutí ignorovat a spoléhat na
svou sílu? Toto lze kvantifikovat a s modelem si pohrát.

Používáte teorii her a počty i v soukromém životě?

V tom nejsoukromějším ne. ????
Ale abych zakončil rozhovor obecněji a optimističtěji: víme, že na jedné straně
bychom měli odstraňovat svoje chyby a zlozvyky a na druhé straně dávat šance
k růstu svým přednostem a talentům. Zvládat obojí je ale těžké, tak je namístě
otázka, co preferovat. Odpověď je, že to druhé: nalézt, v čem jsme dobří a to
rozvíjet. A to je i odpověď teorie her.

A  co si o přednášce Prof. Serrana myslí samotní studenti? 

O svůj dojem se s námi podělila Bohdana Semedi: 
“Ráda bych poděkovala za možnost být na informativní přednášce Prof.Roberto Serrano "Geme teory" Podobné akce jsem se zúčastnila  poprvé. Bylo to moc zajímavé. Roberto Serrano se již od počátku choval jako profesionál. Nejvíce mě zaujala pasáž ohledně tématu "Míchání strategie a týmové práce z pohledu šéfa. Můžu s jistotou říct, že jsem postoupila o úroveň výš a stojí za to.”

Tomáš Studeník: Neberte se příliš vážně. Nakonec všichni zemřeme.

Český inovátor a podnikatel, účastník panelové diskuze po přednášce Amy C. Edmondson.Tomáš Studeník sdílí svou cestu a filozofii poučení se z neúspěchu. Studenik jako průkopník Prague's FuckUp Nights zdůrazňuje důležitost neúspěchu v osobní i profesní sféře k podpoře inovací a odolnosti.

Amy Edmondson: „Většina z nás potřebuje k neúspěchu herní příručku“

Rozhovor s Amy C. Edmondson, profesorkou z Harvardu, ukazuje správnou cestu při práci s chybami. Prostřednictvím podpory prostředí, kde je selhání součástí procesu učení, mohou jednotlivci a týmy pěstovat růstové myšlení, které je nezbytné pro dlouhodobý úspěch v akademické sféře, podnikání i mimo něj. Nebojme se selhávat!

Najděte smysl života s IKIGAI

Stará japonská filosofie propojuje 4 oblasti života tak, aby byl vyvážený, úspěšný a spokojený. Naučte se tyto principy a štěstí na sebe nenechá dlouho čekat.