Jak zlepšit prezentační dovednosti: naučte se mlčet a stát rovně

Přehled nejkrásnějších šablon prezentací ani techniky uzemnění publika v tomto článku nečekejte. Jako prezentující musíte být hlavně připravení na to, že život ani prezentování nejsou fér. Aspoň tak k tomu přistupuje Karel Novotný, který má za sebou na 2000 prezentací před klienty a 20 let zkušeností v reklamních agenturách. Hrdost a síla, to radí Tomáš Hauptvogel, bývalý úspěšný televizní moderátor, který nyní působí jako mediální konzultant a vede mediální výcviky pro firmy i známé osobnosti.

Přestaňte se zabývat šablonami v PowerPointu a rozmluvte se

Nejednoho milovníka fontů a šablon v PowerPointu Karel Novotný zklame „Všichni jsou posedlí formou, takže to vypadá, že forma je klíčem k perfektnímu prezentování. Jenže je potřeba k tomu přidat obsah. Je to podobné jako lyžování. Když se učíte lyžovat, řešíte formu – jak mít správně nohy a ruce. Po pár dnech začnete přemýšlet o obsahu – jestli vás to baví, jestli se vám chce zrychlit, jak zlepšit obloučky. Stejně tak se i s každou další prezentací posouváte více od formy k obsahu,” vysvětluje Novotný.

Zapomeňte na mumlání 

Když už máte dobrý obsah, je potřeba jej dobře prezentovat. Rozmluvte se předtím, než vyjdete před publikum. Šumlujete? Pak máte problém. Když budete mumlat a nedbale vyslovovat, nezachrání vás ani obsah, ani že jste se na prezentaci dobře oblékli. Lidi vás nebudou poslouchat. Podle Tomáše Hauptvogela, který má za sebou více než dvacet let praxe v médiích, je rozmluvení alfa a omega před každým mluveným projevem. A je jedno, jestli prezentujete spolužákům nebo jdete do televize. 
 

Já, oni a kontext – triáda, kterou se vyplatí uvědomit si a pracovat s ní před každou prezentací.

Já, oni a kontext
 

Pokud to ještě neděláte, začněte pracovat s rozdílem „já versus oni”, kde:

• „já” znamená prezentující
• a „oni” znamená publikum.

Při prezentování dávejte pozor, jak výhodná je situace pro vás a pro vaše publikum
a jak můžete vy osobně podmínky vylepšit – třeba otevřít okno, když je vedro. „Uvědomte si, jak se cítíte vy a jak se cítí lidé, kterým prezentujete,” vysvětluje Novotný. Můžete například posluchače pochválit, že je po tolika absolvovaných prezentacích obdivujete, protože už musí mít hrozný hlad.
 
Škála já a oni ale není tím jediným, co řešíte. Prezentujícího a jeho posluchače spojuje kontext, kterým je obsah vaší prezentace. Proto myslete na to, co je vaším cílem. Musíte vědět, co chcete prezentací předat a co mají lidé pro vaši prezentaci udělat.
 

Koho to zajímá? 

 „Nikdy nezapomeňte, komu prezentujete,” dodává Tomáš Hauptvogel.  „Vždycky se zeptejte: ‚Koho to zajímá?' “  „Před každou prezentací se zamyslete, kdo je vaše cílovka a příběh jí přizpůsobte.” Klíčem k úspěšné prezentaci je “jak to prezentuji a pro koho.”. „Je velký rozdíl dělat školní prezentaci pro rodiče a prezentaci pro vedení korporátu. Ve druhém případě totiž proti vám sedí vaši nepřátelé a ti vám nic neodpustí,” říká Novotný.

Ve vaší prezentaci nesmí chybět emoce. Dejte ji do svého projevu, ať jdete před deset lidí nebo před miliony do televize. Vyprávějte příběh, tvařte se nadšeně, ale nepřežeňte to. Jak se říká, kdo chce zapalovat, musí sám hořet!

„Vaše nadšení sníží negaci v publiku na padesát procent” (Tomáš Hauptvogel)

Čas na přípravu na místě? Na to zapomeňte

Zapomeňte na pohodovou půlhodinku, kdy si prostudujete technické možnosti, propojení vašeho počítače s promítačkou a navrch zkontrolujete ostrost. „Prezentace začíná vstupem do místnosti. Přítomní lidé vás pozorují od chvíle, kdy dáváte flashku do počítače a potýkáte se s technickými problémy. Není to fér, ale je to tak,” vysvětluje Novotný.  
Příprava je alfa a omega všeho. O tématu musíte vědět naprosto všechno. Žádná otázka vás nemůže vyvést z míry. 
Sepište si seznam předpokládaných otázek  a odpovězte na ně. 

Vytáhněte svoje kostlivce 

Čeká vás náročná debata nebo jednání, kde vás může někdo konfrontovat s něčím, co nepotřebujete? „Vytáhněte vlastní kostlivce ze skříně a všechny si je argumentuje. Nikdy nesmíte začít útočit a kopat kolem sebe,” vysvětluje Tomáš Hauptvogel, který kromě jiného působí jako mediálně-komunikační poradce. Musíte toho vědět vždycky víc a předpokládat vývoj prezentace. Nenechte se v náročných situacích zahnat do kouta. A konečně? Zkontrolujte si vždycky, jestli všechno funguje. 

„Vytáhněte vlastní kostlivce ze skříně a všechny si je argumentuje. Nikdy nesmíte začít útočit a kopat kolem sebe.” 

Vždycky si nachystejte svoji prezentaci:

• do počítače
• i na flash disk.

Mějte prezentaci i ve více formátech. To vás zachrání v situaci, kdy k promítačce nepůjde připojit váš počítač a po spuštěním na cizím počítači zjistíte, že vaše on-line prezentace vypadá jako nahodilý shluk písmen. Naštěstí budete mít i verzi v PDF.

Hrdost a síla

Když přijdete na prezentovaní schlíplí a bez energie, nikdo vám nic neuvěří. Vystupujte sebevědomě, lidé se k vám budou chovat úplně jinak. Můžete si klidně představit, že hrajete nějakou roli.  „Vždycky, když jsem měl jít do velké debaty, například s Milošem Zemanem, připomněl jsem si slavnou scénu z Kokosů na sněhu, kdy Jul Brenner postaví Juniora, který si nevěří, před zrcadlo a zeptá se: Koukni se do zrcadla a řekni mi, co vidíš. On řekne: Juniora. Jul na to: vidím hrdost a sílu. A nutí jej to opakovat. Nakonec řekne slavnou větu: ale nejde o to, co tam vidím já, ale záleží na tobě. V tom spočívá celé tajemství úspěšné prezentace, nebo debaty,” usmívá se Tomáš. 

Máte 5 minut, i když jste připravení na 20

I když jste si podle původní dohody připravili prezentaci na 20 minut, může se stát, že na místě vám řeknou, ať to zkrátíte na 5 minut. Zkrátka proto, že někdo před vámi přetáhl a šéf komise spěchá na klíčovou schůzku na ministerstvu.
 
Nejenže musíte okamžitě vyhodnotit, co vypustíte, musíte si i sami pohlídat, že vám prezentace zabere opravu 5 minut. Za tu dobu se totiž váš nejdůležitější posluchač zvedne a vy už nebudete mít příležitost mu prezentaci dovykládat.
 
„Na jedné prezentaci z pěti vám budou časomíru hlídat, ale já vám garantuju, že vás to bude spíš štvát,” dodává Novotný.

Největší zabijáci vaší prezentace: mobily, únava a špatná nálada
 
Na začátku si získejte publikum na svou stranu. To ale nejde snadno, protože existuje plno rušivých vlivů, které vaším posluchačům ubírají pozornost:

• únava po dlouhém maratonu sledování prezentací,
• mobil či počítač,
• kašlání a smrkání,
• dění venku za okny
• nebo diskuze se sousedem u stolu.

Připravte se na tři modelové situace chování

Není pravděpodobné, že lidé v komisi budou klidně sedět a poslouchat vás. Novotný zmínil 3 modelové situace chování publika, se kterými se ve své praxi setkává:
 
Posluchači mírně ruší, takže prezentující se může cítit, že si hovoří sám pro sebe. Poměrně snadno ale své publikum usměrní a uklidní.
Posluchači nahlas projevují nesouhlas, jsou drzí a arogantní. Je obtížné odpovídat na neetické útoky a irelevantní komentáře a publikum zklidnit.
Posluchači projevují nadšení, jsou žoviální, chválí prezentujícího a nahlas projevují spokojenost.

Takové situace mají hned několik možných řešení:

• Zjistěte, co se děje. Pronikněte do nepřátelského tábora a zeptejte se posluchačů, jestli mají doplňující otázku nebo něčemu nerozuměli. Zjistíte, jestli všechno dává smysl, a zároveň je jemně napomenete.
• Dejte si 2 sekundy odmlku. Přednášející nemá za úkol ve svůj stanovený čas neúnavně mluvit a ani na chvilku se nezastavit. Zkuste, co udělá s publikem, když se na chvilku odmlčíte. Máte právo se vydýchat, na chvilku zastavit a nechat publikum strávit informace, které jste jim právě sdělili.
• Nenechte se rozhodit. I když je na první pohled pozitivní energie v sále a pochvaly tím nejlepším, co se vám mohlo přihodit, může vás to v reálné situaci spíš rušit.
• Přistupte na strategii prohry. Není to běžné řešení, ale když posluchači útočí na vaši postavu, inteligenci nebo řečové vady, je nejlepší prezentaci ukončit a odejít.

„Stalo se mi, že jsem raději prezentaci ukončil, než abych se dál ponižoval. Když víte, že nemůžete v argumentaci třeba s ředitelem firmy vyhrát, je lepší přistoupit na strategii prohry a ukončit to se ctí,” říká Novotný.
 
TIP na závěr: Neumravňujte. Zakřičet na celé kolo „ticho” je až tou poslední krajní variantou. Nechcete, aby se posluchači cítili jako neposlušní žáci a vy sami jako kárající učitel na základní škole.