Inteligentní selhání vs nákladné chyby: Inovační paradox

Patří slova "selhání" a "inteligentní" vůbec do jedné věty? 
Jistě, "fail fast, fail often" je prakticky motto Silicon Valley, které si předhazují designéři, technologičtí podnikatelé a rizikoví investoři. Ale v hloubi duše většina z nás stále vnímá neúspěch jako něco špatného.

Od mládí jsme vychováváni k tomu, abychom se mu chtěli za každou cenu vyhnout. Naše úspěchy se setkávají s pochvalou, odměnou a sounáležitostí, zatímco naše neúspěchy mohou přinést odsouzení, hanbu a izolaci. 

Neúspěch si spojujeme s prohrou. Navzdory rebelské přitažlivosti večírků věnovaných neúspěchu nebo životopisům neúspěšných je pro většinu z nás těžké uvěřit sluníčkové rétorice a manažeři, pro které pracujeme, nám málokdy pomohou.

Univerzálnost selhání: Od laureátů Nobelovy ceny po elitní sportovce

Selhání se týká všech. Vědců, kteří získali Nobelovu cenu, elitních sportovců i inovátorů. 

Bez neúspěchu by jejich úspěchy nebyly možné. Co tito houževnatí tvůrci dějin vědí, co většina z nás neví? Jak zvládají strach z neúspěchu, aby vyhrávali turnaje a dosahovali vědeckých objevů, které mění pravidla hry? Jak se dokáží odrazit od neúspěchů, které zažili?

Začněme tím, že chápou, že ne všechny neúspěchy jsou stejné. Vyhýbají se neúspěchům, které pramení z toho, že se nesnaží, a vědí, že si nemají brát osobně neúspěchy vzniklé kombinací složitosti a smůly.

Jsou ochotni tvrdě pracovat na tom, aby zabránili selháním, kterým lze předejít. Právě toto rozlišování jim pomáhá přijmout jen dobrý druh neúspěchu: tedy ten, který je skutečně inteligentní.

Jak poznáte inteligentní neúspěch?

Podívejte se na graf čtyř kritérií, který Amy Edmondson vytvořila na základě svého výzkumu v organizacích napříč odvětvími a po celém světě: 

1. odehrává se na novém území
2. sleduje cíl
3. je veden hypotézou 
4. je co nejmenší

Protože inteligentní chyby přinášejí nové cenné informace, které nebylo možné získat jiným způsobem, jsou vážně chvályhodné.

Zkoumání neznáma: podstata inteligentního selhání

Bez chyb a  selhání se žádná firma neobejde. Jsou denním chlebem průkopníků v různých oblastech. Od vědy přes sport až po elitní kuchyni.Inteligentním selháním, která hrají zásadní roli v rozšiřování znalostí a úspěchů v každém oboru, se technicky nedá zabránit. Proč? Protože k nim dochází v neprobádaných vodách, kde nelze předem vědět, co se stane.

Když znalosti ještě nejsou rozvinuté; nemáte jinou možnost než experimentovat, abyste zjistili, co funguje (a co ne). Naopak, když existuje návod, jak dosáhnout požadovaného výsledku, použijte ho! 

Ani vynalézání kola, ani ignorování vyzkoušeného receptu není obdivuhodné; to první vede k plýtvání zdroji a časem a to druhé ke zbytečným chybám, kterým lze předejít. Ty lze právem považovat za plýtvání.

Křehká rovnováha mezi inovacemi a stagnací

Inteligentní neúspěchy jsou však skutečně cenné; přinášejí nové poznatky potřebné k dalšímu pokroku. Navíc jediným způsobem, jak se jim vyhnout, je nikdy neexperimentovat, což vytváří další druh rizika: riziko stagnace a případného zastarání.

Nová “neznámá půda” v našich životech a organizacích má různé podoby. Například před několika lety nikdo z nás osobně nezažil globální pandemii.

Ničivá chřipková epidemie z roku 1918 nám poskytla jen částečný návod, jak se bezpečně pohybovat v době Covid-19, vzhledem k dramaticky odlišné globální společnosti, ve které k ní došlo. Není proto překvapením, že mnoho opatření přijatých k řešení této nové hrozby selhalo. Naštěstí některá opatření vedla k překvapivým úspěchům. Taková je povaha novosti. Událost nová pro svět však není jediným typem “neznámé půdy”, na kterém záleží.

Řekněme, že si chcete osvojit novou dovednost nebo odbornost, která podpoří vaši kariéru. Je to pro vás nové a měli byste počítat s několika inteligentními neúspěchy při budování kompetencí. A protože každá společnost je závislá na dnešních inovačních projektech, které jí zajistí zítřejší příjmy, je dobré riziko inteligentních chyb přijmout..

Pokud neuspějete, necestujete na neznámá území - ať už jako jednotlivec, nebo jako organizace. V tomto smyslu má pak "fail fast, fail often" své místo - přesně tak dochází k inovacím a objevům v každém odvětví. A je to zdroj zajímavých aha momentů a dobrodružství v každém životě.

Je sice snazší zůstat v komfortní zóně, ale pokrok a dobrodružství v ní najdete jen zřídka. A ocenění vědci, zlatí olympijští medailisté nebo úspěšní podnikatelé ji rádi opouští.

Učte se od odborníků, kteří selhali

Lidi, kteří nejlépe modelují zásady inteligentního selhání, považuji za "elitní odborníky na selhání" (EFP) - tento můj záměrně provokativní termín má zdůraznit ústřední roli selhání na cestě k vysokým úspěchům.

EFP, které jsem profilovala ve svých textech, jsou různorodí ve všech směrech. Jde o Jocelyn Bell Burnellovou, astrofyzičku ze Severního Irska, která v roce 1967 objevila první rádiové pulsary, a Jamese Westa, afroamerického vynálezce v Bellových laboratořích (historicky útočiště EFP), který způsobil revoluci v oblasti mikrofonů a je držitelem více než 250 patentů na různé vynálezy. Dalším je René Redzepi, dánský průkopník v oboru kuchařského umění, jehož restaurace byla pětkrát zvolena nejlepší na světě. 

Vezměme si slavnou americkou podnikatelku Saru Blakelyovou, zakladatelku oděvní společnosti Spanx, která se proslavila nesčetnými neúspěchy na své cestě k tomu, aby se stala nejmladší podnikatelkou s miliardovým obratem. 

A co třeba Barbe-Nicole Ponsardin Clicquot, která se narodila ve Francii v roce 1777 a v 27 letech náhle ovdověla. Místo toho, aby se Barbe-Nicole vzdala malého podniku, který se potýkal s problémy a který nedávno založila se svým manželem, vytrvale překonávala ohromující obchodní a technické neúspěchy po celá léta a nakonec vybudovala společnost Veuve Clicquot, jednu z nejúspěšnějších a nejtrvalejších společností ve vinařském průmyslu. Clicquotovy technické inovace způsobily revoluci ve výrobě šampaňského a přeměnily původně zakalenou tekutinu na šumivé čiré víno, jak ho známe dnes. 

Každý z těchto průkopnických myslitelů a činitelů zažil ve svém životě a kariéře mnohem více neúspěchů než průměrný člověk. A to je, řekla bych, ne tak úplně tajná ingredience jejich úspěchu. 

Inovace napříč staletími: Průkopníci mají shodné rysy

Významní evropští průkopníci se pohybují v různých oblastech - ve vědě, technice, kuchyni i podnikání - a jejich příběhy se táhnou staletími. Zjistila jsem však, že mají tři společné rysy: jsou to neúnavní experimentátoři, které pohání zvědavost a spřátelili se s neúspěchem. Například West byl jedním z těch dětí, které se nemohou přestat ptát. K nelibosti svých rodičů hledal odpovědi často sám - experimentováním. 

Naštěstí přežil, když se snažil opravit rozbité rádio, které našel ve svém domě na farmě ve 30. letech minulého století, a zapojil ho do elektrické zásuvky ve stropním svítidle, jen aby zjistil, že se mu ruka přilepila ke stropu - to byl raný neúspěch, který jen oživil jeho touhu zjistit, jak funguje elektřina.

Redzepi usilovně pracoval na tom, aby se jeho laboratoř stala bezpečným místem pro divoké kulinářské experimenty, a za zavřenými dveřmi spíše odměňoval než oplakával nepovedené pokrmy, které jeho tým mladých kuchařů vyráběl. 

Spřátelit se s neúspěchem nebylo zpočátku snadné, ale jakmile pochopil jeho nezbytnost, stal se stejně jako mnoho dalších předních inovátorů vášnivým zastáncem dobrého selhání. Není to tak, že by některý z těchto průkopníků rád selhával, ale pochopení jeho nutnosti ho žene kupředu.

Jak využít selhání k práci

Instinktivní odpor k neúspěchu a obavy z jeho společenského stigmatu brzdí mnoho z nás. Je nemožné vyčíslit promarněný čas a zdroje, které vznikají v důsledku naší neochoty podstoupit chytrá rizika, jež vedou k pokroku.

Když se vyhýbáme neúspěchu, okrádáme se o objevování, úspěchy a smysluplné vztahy s kolegy. Jakmile však oceníte rozdíl mezi inteligentními neúspěchy a těmi ostatními, můžete začít využívat poznatky a postupy expertů na neúspěchy ve svém týmu nebo firmě. A díky tomu, že se naučíme inteligentně selhávat - na novém území, při dosahování cílů, na kterých nám záleží, při promyšlených malých experimentech - můžeme také žít plnější a dobrodružnější životy.

Přeloženo z anglického originálu: Edmondson, A. Intelligent Failures vs. Costly Mistakes: Navigating the Innovation Paradox. Corporate Rebels. September 18, 2023.